Měla jsem veliké štěstí, že jsem navštěvovala základní školu s experimentální výukou matematiky a tudíž jsme měli opravdu výběrové učitele. Druhé štěstí, a to si uvědomuji až teď v dospělosti, bylo, že jsem přeučený levák. To mě donutilo studovat jinak než spolužáci. Dívat se na věci z jiných pohledů. Potřebovala jsem věci pochopit, ne se jen naučit. Při zakládání školy jsem proto měla ještě jako studentka plno nápadů a co víc, mohla je realizovat. To mě bavilo a baví. Moje babička byla mezi prvními učitelkami, které se vdaly a pak i mezi prvními ředitelkami – ženami. Celý svůj život hledala mezi žáky talenty pro rozhlas, dětské sbory, divadlo, později televizi a byla v tom velmi úspěšná. Odtud pramení trochu i naše motto „V každém je ukryt talent, jen ho najít a posílit.“ Každá společnost potřebuje lidi mnohých talentů. Z mnoha talentů se složí konečná mozaika úspěchu. Učitel by měl kladnou motivací studenta jeho talent rozvíjet. Měl by ho podporovat v tom, co má rád a k čemu tíhne. Ne ho topit v tom, co mu nejde. „Králík rybu nepřeplave.“ Jen pak se studenti mohou posunout dál. Kladně se to pak projeví i v ostatních předmětech. Pracujete s mladými lidmi a učiteli již skoro třicet let. Ano, stále mě to baví. Daří se mi do práce přenést i svoje koníčky. Třeba ráda maluji a vystavuji a to mám možnost propojit se studenty grafického designu. Jedno z nejkrásnějších zaměstnání je, když si můžete plnit své sny, a navíc se při tom pohybovat mezi mladými lidmi. Nenechají Vás usnout na vavřínech.